Můžete slyšet názory o „nemožnosti" pronikání kolagenu nanášeného na pokožku do buněk v kůži, především pak do fibroblastů a keratinocytů, které kolagen přirozeně vytvářejí. To je nedorozumění. Nikdo nikdy netvrdil, že by velkomolekulární rybí bílkoviny, poté, co byly rozetřeny na povrchu pokožky, pronikaly do buněk, které ve vaší lidské pokožce přirozeně produkují kolagen.
Za druhé - nač by to vůbec bylo?
Mechanismus
transepidermálnosti přírodního kolagenu spočívá zcela v něčem jiném.
Při setkání s pětivrstvou bariérou svrchní vrstvy pokožky epidermis se
spirály rybího kolagenu skutečně trhají na aminokyseliny, z nichž jsou
zbudovány, stejně jako je tomu u našeho lidského kolagenu. Jsou to stejné aminokyseliny, jako v kolagenu lidském: hydroxylysin, glycin, prolin a nebo hydroxyprolin.
Především
ten poslední si zaslouží pozornost, protože jeho objemové množství
můžeme v každém bádaném vzorku poměrně snadno zjistit. Podobně je tomu
také v případě srovnávacích vzorků z mimobuněčné matrice
(=ECM/extracellular matrix, což je gelová síť bílkovin a cukrů, která
plní funkci „lešení" ve všech třech vrstvách pokožky: ve škáře, v
přechodné vrstvě mezi škárou a vrstvou epidermis a ve svrchní vrstvě
pokožky - epidermis).
Mimobuněčná matrice se skládá zejména z vody, kolagenu, elastinu, glykoproteinů a uhlovodanů. Její konzistence a vzhled až neuvěřitelně připomínají přírodní kolagen Body, pokud bychom z něj odpařili asi dvě třetiny vody...
Pokud se snažíte zlepšit kondici kolagenu
ve své pokožce - např. správnou výživou nebo péčí o pleť pomocí krémů s
aktivními složkami a vitamíny v nosičích, či také kúrou s přírodním kolagenem, pak dbáte na zvýšení množství kolagenu právě v mimobuněčné matrici!
To
v ní se utváří proteinová síťka, jejíž hustota rozhoduje o pružnosti,
pevnosti a stupni zvrásčení pokožky. Právě do tohoto mimobuněčného
prostoru kolagenové „továrny", kterými jsou fibroblasty, chondrocyty a
keratinocyty, uvolňují polypeptidové řetězce aminokyselin.
Teprve
tam, za spoluúčasti aktivátoru, jímž je vitamín C, se zbytky řetězců
aminokyselin spojují a splétají do šroubovic. Již víme, že to dělají
mnohem intenzivněji, pokud je mimobuněčná matrice zásobována opravdovým
deštěm z peptidů, které se vstřebávají z rozpadajících se spirál rybího
kolagenu při pronikání svrchní vrstvou epidermis s těsnými ochrannými
vrstvami pokožky.
Tak vypadá při jazykovém zjednodušení proces transepidermálnosti přírodního kolagenu.
Dnes již můžeme tento proces prokázat pěti různými způsoby:
- Prostřednictvím biopsie tkáně a měření množství hydroxyprolinu před a po aplikaci bílkovinného hydrátu na pokožku
- Pomocí označení preparátu radioizotopem a jeho následné sledování při pronikání do hloubi organismu
- Díky pozorovatelnému snížení supresívní aktivity lymfocytů T na kulturách pěstovaných in vitro při působení kolagenu
- Metodou imunofluorescenčního označení
- Denzitometrickým procentním podílem peptidů v preparátu, které utvářejí tzv. řetězce typu alfa.
Nikdo z kritiků kolagenu není schopen vypovídat na základě vědeckého výzkumu, protože takový výzkum ještě nikdo neprovedl. Kolagenová bílkovina je stále velmi slabě probádanou a poznanou oblastí bioorganiky a velmi rychle učiní pokornými ty, kteří tvrdí, že o něm vědí hodně. Dodnes nebyly ještě ani přesně popsány všechny typy a podtypy kolagenu.
Trojitá kolagenová šroubovice je velmi „podobná vzhledem" ke spirále lidské DNA. Oproti tomuto již celkem důkladně probádanému genomu se však prokazuje být mnohem tajemnější. DNA je uzavřeno v buňkách, zatímco kolagenová šroubovice žije mimo buňky.
Pokud tedy uslyšíte nebo se dočtete následující věty: „kolagen, jako velkomolekulární bílkovina, nemůže proniknout přes pokožku", „není možné, aby se kolagen dostal do kožních buněk", apod. - pak vězte, že jsou logicky správné, ale nejsou k tématu. Jsou jen polemikou k tezím, které nikdo nehlásá.
Přírodní kolagen neproniká a nemusí pronikat přes škáru. Pro stimulaci a regeneraci tvorby vlastního kolagenu zcela stačí, pokud je mezibuněčná matrice propojující škáru se svrchní vrstvou epidermis obohacena o peptidové řetězce hydroxylysinu a hydroxyprolinu, které v ní zůstávají jako produkty rozpadu spirál rybích bílkovin, při jejich prodírání přes vrstvu epidermis.
Při tomto procesu se toho v samotných buňkách děje relativně málo, snad jen mimo prvotní fázi vzniku peptidů. I ty jsou však později „vytlačovány" mimo buňku. I prokolagen vznikající ve fibroblastech teprve v mimobuněčném prostoru syntézuje do šroubovic.
To znamená, že do buněčných jader kolagen Inventia vůbec pronikat NEMUSÍ...
Rybí
kolagen aplikovaný na pokožku „nepřirůstá" zázračným způsobem k našim
kolagenovým vláknům, ani celkově neproniká pokožkou, ani nevniká do
nitra fibroblastů. Nikdo to nikdy netvrdil.
Ovšem obohacuje mimobuněčnou matrici ve všech vrstvách pokožky o aminokyseliny, což vyvolává ještě klinicky nepopsaný mechanismus zvýšení aktivity fibroblastů. Tím také podporuje produkci vlastního kolagenu ve vašem organismu.
Hydrát kolagenu z rybích kůží (přírodní kolagen) v podobě seskupených spirálních struktur o průměru do 1,4 nanometru, se samozřejmě do mezibuněčného prostoru dostává. Jeho schopnost projít vrstvou epidermis, i bazální membránou, mezi ní a škárou v mimobuněčné matrici je již dnes nesporná. Nejsou k tomu zapotřebí žádné klinické výzkumy. Teze o absolutní neprůchodnosti svrchní vrstvy pokožky pro zvodnělé peptidy můžeme již dnes ověřit i na studentských cvičeních s elektronovým mikroskopem.
Ještě dnes je však mnohým lékařům i kosmetologům pojem mimobuněčné matrice a vnímaní faktu její objektivní existence ve všech vrstvách pokožky zcela cizí. Daleko snadněji se s ní setkáme v anglojazyčné literatuře pod působivým názvem: extracellurar matrix; zkratka - ECM.