Výzkumný tým Ústavu technologie tuků, tenzidů a kosmetiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně testuje účinky kosmetických přípravků a procedur. Jejich metodika je založena na 3D skenování reliéfu kůže. Zdejší metoda měření účinku kosmetických přípravků způsobila mezi výrobci dost velký rozruch. Jedni ji vítají, protože si můžou účinky svých přípravků vědecky ověřit a jde jim o pravdivé údaje. Jiní se ji snaží zpochybnit a argumentují experimentálně nepotvrzenými údaji.
Na tamní univerzitě zkoumají účinky kyseliny hyaluronové, na níž v poslední době výrobci staví věhlas krémů. Zlínští vědci zkoumali účinky kyseliny hyaluronové na dvaceti ženách ve věku 31 - 65 let.
Potvrdilo se, že kyselina hyaluronová je schopna zadržovat značné množství vody, takže má na pleť hydratační účinky. Ale ty má spousta jiných, mnohem levnějších látek, například glycerin nebo močovina. Takže hydratační účinky ano. Ale na vrásky stoprocentně nefunguje.
Kyselina hyaluronová je podle zlínských vědců účinná, pokud si ji žena nechává do tváře píchat, určitou dobu pak působí jako výplň. Ale její mazání přes pokožku takový vliv nemá.
RE-KLAM-A = opakování klamu
Výrobci kosmetiky už mnohokrát čelili kritice za klamavou reklamu. Firma L’Oréal například stáhla reklamu, v níž herečka Rachel Weiszová propagovala krém. Reklama byla označena za zavádějící, protože její tvář byla počítačově upravena. Stejně tak byla zakázána reklama s herečkou Natalii Portmanovou na řasenku Dior. Její řasy totiž byly umělé. Reklamu stáhla i firma Lancôme, neboť se ukázalo, že za krásnou pletí herečky Julie Robertsové není make-up, nýbrž počítačový program. Neslavně skončila i reklama Nivea, v níž dvaašedesátiletá modelka Cindy Josephová propagovala protivráskový krém. Dáma, která vypadala tak na čtyřicet, tvrdila: To, co vidíte, můžete mít taky. Ukázalo se, že nemůžete, pokud vaši fotku předem neupraví grafik. Kontroly, zda reklamy neklamou, jsou čím dál častější.
